radon-mereni.cz

RADON je přírodní plyn. Vzniká postupnou přeměnou uranu, který je v různém množství součástí hornin zemské kůry. RADON jako plyn se z hornin uvolňuje a stává se součástí vzduchu vyplňujícího póry zemin. Z povrchu země se RADON dostává do atmosféry nebo vstupuje do objektů.

RADON je radioaktivní plyn a přeměňuje se na další radioaktivní prvky (izotopy polonia, olova a bismutu), které se při vdechování zachycují v dýchacích cestách a ozařují je.

Jaké množství RADONU se nachází ve vzduchu kolem nás

Množství radonu (objemová aktivita radonu) se udává v jednotkách Bq/m³ – hodnota číselně odpovídá počtu radioaktivních přeměn radonu v jednom metru kubickém vzduchu.

• V České republice je průměrná hodnota objemové aktivity radonu v budovách kolem 118 Bq/m³. Patříme tak k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech na světě.
• Asi 2-3 % našich bytů má vyšší hodnoty než 400 Bq/m³ (hodnota doporučená v naší legislativě). Lidé v těchto domech jsou ozařováni tak velikou dávkou, jako by každý den absolvovali rentgenový snímek plic.
• Ve venkovní atmosféře je koncentrace radonu přibližně 5 Bq/m³.

Hodnoty doporučené v naší legislativě

Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. stanoví tzv. směrné hodnoty* pro obsah radonu ve stávajících a nových stavbách takto:

• v pobytovém prostoru stávajících budov by neměla být průměrná hodnota objemové aktivity radonu vyšší než 400 Bq/m³. Je-li překročena, doporučuje se provést protiradonová opatření
• v pobytovém prostoru nového domu by průměrná objemová aktivita radonu měla být menší než 200 Bq/m³, proto mají být při nové výstavbě provedena preventivní opatření

* Právní úprava vychází z toho, že v objektech užívaných k vlastnímu bydlení nelze předepsat limit. Proto se používají směrné hodnoty, které majiteli objektu signalizují, že hodnoty jsou vyšší, než je obvyklé, a že by měl uvažovat o tom, jak je snížit.

Radon se do budovy může dostat :

• z podloží
• ze stavebního materiálu
• s dodávanou vodou

Radon z podloží

Podloží budovy je zpravidla nejvýznamnějším zdrojem radonu. Konkrétní koncentrace v domě úzce souvisí s množstvím radonu přítomným v podloží pod objektem a plynopropustností podloží pod domem. Závisí také na těsnosti objektu vůči podloží a na intenzitě větrání objektu.

Možné vstupy radonu do domu

Radon do domu vstupuje zejména netěsnostmi ve zdech a podlahách, které jsou v kontaktu s podložím. Nejčastěji se jedná o prostupy inženýrských sítí, popraskaný beton či dlažbu, netěsné prkenné podlahy či neutěsněné šachty.

Aktivní nasávání radonu budovou (komínový efekt) ze země hraje v přísunu radonu zpravidla největší roli. Toto nasávání vzrůstá tehdy, zvětšuje-li se rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou, čímž roste podtlak v budově. Proto lze pozorovat zpravidla největší přísun radonu do budovy v noci a v ranních hodinách, a tím i víceméně pravidelné přirozené kolísání koncentrace radonu během dne a noci. Ze stejných důvodů je v průměru větší přísun radonu v zimním období než v letním.

Po vyvětrání narůstá koncentrace radonu v místnosti do doby, než dojde k vyrovnání přísunu radonu a úniku (větrání a radioaktivní přeměna) radonu z místnosti. Doba k ustanovení této rovnováhy je nepřímo úměrná intenzitě větrání a pohybuje se v intervalu hodin až dní.

Radon je možné z domu snadno odstranit za použití různých typů ozdravných opatření.

Kolísání obsahu radonu v ovzduší budov

Koncentrace radonu v ovzduší budovy se mění během dne a noci, během jednotlivých dní, ročních období a dokonce i během let. Ovlivňují ji zejména:

• změny ve větrání
• změny v celkovém přísunu radonu
• meteorologické podmínky

Zdroj: http://www.suro.cz, upraveno